Domů
Menu
Foto |
Krajina je odborný geografický a ekologický
pojem, který popisuje část zemského povrchu s typickou kombinací
přírodních a kulturních prvků… Krajina
je pro mě tou nejkrásnější inspirací k fotografování.
Valašskou krajinu formoval a
spoluutvářel člověk. Původně ji pokrývaly rozsáhlé smíšené lesy, které
jen zvolna ustupovaly pasekářské kolonizaci. První osadníci přišli na
Valašsko už ve 13.-14. století a usadili se pouze v úrodných údolích
řek.
V 16.-17. století jim však už půda nestačila, proto začali mýtit a
vypalovat horské svahy a na nich zakládali nové usedlosti. Svědčí o tom
i mnohá valašská místní jména - Rubisko, Páleniska, Podťaté, v okolí
Lidečka se třeba často setkáváme s názvem Paseky.
Velkou změnu pro valašskou krajinu znamenalo také rozšiřování chovu
"valašského dobytka" - ovcí a koz. Pastevci (valaši) využívali dosud
neobhospodařované pozemky zvláště ve vyšších podhorských a horských
polohách, kde nebylo možné pěstovat zemědělské plodiny. Původně
jednolité lesy byly postupně narušovány stovkami pastvin.
S rostoucím nedostatkem úrodné půdy v údolích kolem vodních toků se na
místě provizorních přístřešků a salaší poznenáhlu budovala stálá obydlí.
Kolem typicky roubených chalup vznikaly v těsném kontaktu i v tvrdém
zápasu s přírodou sady, políčka a zahrádky, na pastvinách se rozšířila
karpatská květena, z níž nejvýraznější a nejznámější jsou
orchideje-vstavače.
Mizející valašská krajina, kterou nyní chráníme, není tedy nedotčenou
přírodou. Její hodnota je také v lidské práci, jež jí dala specifickou
tvář malebné mozaiky políček, pastvin, lesů, remízků a sadů. Péče o
zachování tradiční valašské krajiny tedy znamená nejen ochranu
přírodních unikátů, ale i historické a kulturní vyjádření úcty k
nepředstavitelně tvrdé práci našich předků, kteří se tu po staletí rvali
o nejskromnější obživu.
|